OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

0 Kč

OBECNÍ POLICIE

1) CO JE OBECNÍ POLICIE, JAK VNIKÁ A ZANIKÁ, JAKÁ JE JEJÍ VĚCNÁ A MÍSTNÍ PŮSOBNOST.

Obecní policie je orgán obce.
Vzniká i zaniká pouze obecně závaznou vyhláškou obce.
Věcná působnost = souhrn úkolů, které obecní policie zajišťuje; obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
Místní působnost = obecní policie plní své úkoly na území své obce, případně na území obcí, se kterým byla uzavřena veřejnoprávní smlouva.

2) JAK ZÁKON O OBECNÍ POLICII UPRAVUJE SPOLUPRÁCI OBECNÍ POLICIE S POLICIÍ ČR.

Ustanovení § 1 odst. 3 zákona o obecní policii = Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveným tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s Policií České republiky, státními orgány a orgány územních samosprávných celků.

Již samotné plnění mnoha shodných úkolů předpokládá účinnou a těsnou spolupráci obou bezpečnostních složek. Podle zákona o obecní policii strážníci mohou předvádět osoby na útvary Policie ČR, oznamují policejnímu orgánu podezření ze spáchání trestných činů, čerpají údaje z informačních systému Policie ČR atd.

Úzká spolupráce obou složek pak samozřejmě vyplývá z plnění konkrétních úkolů na území obce při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku i provozu na pozemních komunikacích.

 

 

3) JAKÉ ÚKOLY PLNÍ OBECNÍ POLICIE PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ MÍSTNÍCH ZÁLEŽITOSTÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU

Úkoly jsou uvedeny v ustanovení § 2 zákona o obecní policii:

  • přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
  • dohlíží nad dodržováním občanského soužití,
  • dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
  • podílí se v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
  • podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
  • podílí se na prevenci kriminality v obci,
  • provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci,
  • odhaluje přestupky jejichž projednávání je v působnosti obce,
  • poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání údaje o obecní policii.

4) KDO OBECNÍ POLICII ŘÍDÍ. ZA JAKÝCH PODMÍNEK A KÝM MŮŽE BÝT PLNĚNÍM NĚKTERÝCH ÚKOLŮ PŘI ŘÍZENÍ OBECNÍ POLICIE POVĚŘEN URČENÝ STRÁŽNÍK.

Obecní policii řídí starosta, nebo jiný člen zastupitelstva, pověřený zastupitelstvem.

Strážníka, který plní některé úkoly při řízení obecní policie, určuje zastupitelstvo obce.
Podmínky = strážník musí předložit negativní lustrační osvědčení a čestné prohlášení podle tzv. „lustračního zákona“

Nikdy nesmíte říci, že obecní policii řídí strážník určený k plnění některých úkolů! Řídí ji vždy jen starosta nebo jiný člen zastupitelstva pověřený zastupitelstvem!

 

5) UVEĎTE, KDY A ZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE OBECNÍ POLICIE PODLE § 3a ZÁKONA O OBECNÍ POLICII PŮSOBIT NA ÚZEMÍ JINÉ OBCE.

Obce mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu o působení obecní policie na území jiné obce, než ve které byla zřízena, za těchto podmínek:

  • dožadující obec nesmí mít zřízenou obecní policii
  • obě obce musí být v katastrálním území stejného kraje
  • s uzavřením musí souhlasit zastupitelstva obou obcí

 

Smlouva musí obsahovat:

  1. názvy obcí, které jsou smluvními stranami
  2. ustanovení zákona, podle kterého je uzavřena
  3. počet strážníků, kteří na základě této smlouvy mají plnit úkoly na území jiné obce
  4. časový úsek, po který mají strážníci plnit úkoly na území jiné obce
  5. způsob úhrady nákladů spojených s plněním úkolů strážníky na území jiné obce
  6. vymezení konkrétních činností plněných strážníky na území jiné obce

 

Činnost strážníků, kteří plní úkoly na území jiné obce, řídí starosta této obce, pokud se starostové dotčených obcí nedohodnou jinak. Starostové smluvních obcí si mohou rovněž stanovit podmínky vzájemného vypořádání práv a povinností vzniklých z případné odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů strážníků na území jiné obce.

 

Smlouva je platná až po schválení krajským úřadem! Při plnění úkolů na území smluvní obce, musí mít strážník písemné pověření (musí obsahovat údaje pod písmeny a), b), d) a f)) vydané starostou obce, na jejímž území plní své úkoly, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území. Tímto pověřením se prokazuje jen na požádání od občanů.

6) UVEĎTE, KDY A ZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE OBECNÍ POLICIE PŮSOBIT NA ÚZEMÍ JINÉ OBCE V PŘÍPADĚ VYHLÁŠENÍ KRIZOVÉHO STAVU PODLE § 3b ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. JAKÉ NÁLEŽITOSTI MUSÍ OBSAHOVAT DOKUMENT, KTERÝ JE TŘEBA K POSKYTNUTÍ STRÁŽNÍKŮ PODLE § 3b?

Podle zákona o obecní policii lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu o působení obecní policie v jiné obci také tehdy, je-li na území takové obce vyhlášen krizový stav (stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu), případně, je na jejím území pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob.

Podmínky:

  • smlouvu uzavírají pouze starostové mezi sebou (nemusí ji schvalovat zastupitelstva obcí kvůli rychlosti uzavření smlouvy)
  • obce mohou být v rámci jiného kraje
  • starosta obce, ve které budou strážníci vykonávat svou činnost pouze informuje svého hejtmana o této skutečnosti
  • dožadující obec může mít svou vlastní obecní policii (žádá v podstatě o její posílení z jiné obce)

Smlouva musí obsahovat stejné údaje, jako smlouva podle § 3a zákona o obecní policii (viz předchozí otázka).

Také v tomto případě musí strážníci disponovat písemným pověřením starosty obce, na jejímž území plní své úkoly (viz předchozí otázka).

 

Platnost písemného potvrzení vydaného podle § 3a nebo 3b zákona o obecní policii končí dnem skončení platnosti uzavřené smlouvy!

7) JAKÉ JSOU KATEGORIE ZAMĚSTNANCŮ ZAŘAZENÝCH DO OBECNÍ POLICIE A ČÍM SE LIŠÍ JEJICH POSTAVENÍ. KDO A JAKÝM ZPŮSOBEM ZABEZPEČUJE ŠKOLENÍ A VÝCVIK VYBRANÝCH KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ OBCE ZAŘAZENÝCH DO OBECNÍ POLICIE.

Kategorie zaměstnanců:

  • čekatel = splňuje všechny podmínky pro práci strážníka, nemá však osvědčení o odborné způsobilosti strážníka – nesmí vykonávat oprávnění strážníka, ani prokazovat příslušnost k obecní policii!
  • strážník = splňuje všechny podmínky pro práci strážníka – smí vykonávat oprávnění strážníka a také smí prokazovat příslušnost k obecní policii
  • kteří nejsou čekatelem ani strážníkem = tzv. ostatní zaměstnanci (častěji u velkých MP, např. sekretářky apod.) – nesmí vykonávat oprávnění strážníka ani prokazovat příslušnost k obecní policii

 

Strážníkem může být jen osoba, která splňuje následující podmínky:

  • občan České republiky
  • bezúhonný
  • spolehlivý
  • starší 18 let
  • zdravotní způsobilost
  • dosáhla středního vzdělání s maturitní zkouškou
  • má osvědčení o odborné způsobilosti strážníka

 

Školení a výcvik vybraných zaměstnanců:

  • školení a výcvik pro čekatele a strážníky zajišťuje a hradí obec
  • školení čekatele musí obec zajistit do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru
  • školení strážníků nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení
  • školení a výcvik probíhá ve specializovaném školicím středisku
  • výcvik může na základ dohody rovněž provést Policie ČR

8) KDO JE ZAMĚSTNAVATELEM ČEKATELE A STRÁŽNÍKA. KDO ZA ZAMĚSTNAVATELE JEDNÁ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH. JAKÉ DALŠÍ POŽADAVKY JSOU NA ČEKATELE A STRÁŽNÍKA KLADENY PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE.

Zaměstnavatelem strážníka je obec!

V pracovně právních vztazích za zaměstnavatele jedná vždy starosta, nebo pověřený člen zastupitelstva (tedy osoba, která řídí obecní policii).

V pracovně právních vztazích může za zaměstnavatele jednat strážník, který je určený k plnění některých úkolů při řízení policie – toto oprávnění mu však musí svěřit rada obce!

Zákoník práce uvádí další požadavky v § 303 následovně:

  • jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
  • zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
  • v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
  • zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

Strážníci, jako pracovníci územně správních celků, rovněž nesmí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob. Podnikat mohou jen na základě písemného souhlasu zaměstnavatele. Za podnikání se však nepovažuje provozování činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké ani na správu vlastního majetku.

9) CHARAKTERIZUJTE ODBORNÉ PŘEDPOKLADY ČEKATELE A STRÁŽNÍKA A UVEĎTE, KTERÁ PRÁVNÍ NORMA JE UPRAVUJE. KDO A ZA SPLNĚNÍ JAKÝCH PODMÍNEK STRÁŽNÍKOVI VYDÁVÁ OSVĚDČENÍ O SPLNĚNÍ STANOVENÝCH ODBORNÝCH PŘEDPOKLADŮ A KDY PLATNOST OSVĚDČENÍ ZANIKÁ.

Rozsah odborných znalostí čekatele a strážníka ke zkoušce stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou, jako – znalost ústavního pořádku České republiky, právní úpravy v příloze č. 1 k vyhlášce a základů kriminalistiky v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie a schopnost praktického uplatňování teoretických znalostí.
Příloha č. 1 k této vyhlášce uvádí, že znalosti čekatele a strážníka zahrnují znalosti právní úpravy:

  • obecní policie
  • obecního a krajského zřízení
  • shromažďování
  • Policie České republiky
  • trestního práva
  • živnostenského podnikání
  • střelných zbraní a střeliva
  • přestupků, jejichž projednávání je v působnosti obce
  • správního řízení
  • bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
  • ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
  • krizového řízení a integrovaného záchranného systému

Osvědčení o odborné způsobilosti strážníka vydává Ministerstvo vnitra po úspěšném složení zkoušky před odbornou komisí. Komise je složena z předsedy a dalších členů (všichni musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti zahrnutých do odborných předpokladů).

Zkouška z odborné způsobilosti probíhá v jeden den a je složena ze dvou částí – písemné a ústní. Osvědčení je čekateli nebo strážníkovi vydáno, pokud splní obě části zkoušky.

Obec je povinna před zkouškou zabezpečit školení čekatele ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie. Obec rovněž musí čekateli zabezpečit provedení výcviku k používání donucovacích prostředků a realizaci podle oprávnění podle zákonných předpisů. Výcvik čekatele provádí výše uvedené vzdělávací zařízení nebo Policie ČR.

Rovněž strážníka musí obec přihlásit ke zkoušce před komisí ministerstva vnitra a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti jeho osvědčení a zajistit jeho přípravu ke zkoušce v akreditovaném vzdělávacím zařízení, včetně vykonání odborného výcviku.

Pokud čekatel nebo strážník u zkoušky neuspěje, zašle ministerstvo vnitra obci protokol o zkoušce s vyznačením těchto skutečností. V takovém případě je čekatel nebo strážník oprávněn ještě dvakrát zkoušku opakovat bez podání přihlášky (pozvánka přijde z ministerstva automaticky) a to tak, aby se opravná zkoušky konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne konání předcházející zkoušky. Pokud čekatel nebo strážník neuspěje ani při druhém opakování zkoušky, může ji znovu opakovat až po uplynutí 12 měsíců ode dne poslední neúspěšné zkoušky.

Osvědčení se vydává na dobu 5 let. Po úspěšném vykonání čtvrté zkoušky vydá ministerstvo strážníkovi osvědčení na dobu neurčitou. Jestliže má strážník vydané osvědčení na dobu neurčitou, musí je obec přihlásit ke školení a výcviku každých 5 let do akreditovaného vzdělávacího zařízení, které o jeho absolvování vydá potvrzení.

 

Platnost osvědčení zaniká:

  • uplynutím doby, na kterou je vydáno
  • pozbytím státního občanství ČR
  • pozbytím nebo omezením způsobilosti k právním úkonům
  • dnem skončení pracovního poměru strážníka, pokud nenavazuje ve lhůtě do 3 měsíců v novém pracovním poměru strážníka
  • pokud strážník neuspěje u zkoušky ani po jejím druhém opakování
  • dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení

10) KDO A ZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE STRÁŽNÍKOVI ODEJMOUT OSVĚDČENÍ O SPLNĚNÍ STANOVENÝCH ODBORNÝCH PŘEDPOKLADŮ. KDY MŮŽE OBEC PŘEVÉST STRÁŽNÍKA K VÝKONU PRÁCE ČEKATELE NEBO JINÉHO ZAMĚSTNANCE OBCE.

Odejmout osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka může jen Ministerstvo vnitra, jestliže strážník přestal splňovat podmínky:

  • bezúhonnosti
  • spolehlivosti
  • zdravotní způsobilosti
  • odborné způsobilosti

Ministerstvo vnitra může též odejmout osvědčení, jestliže se strážník bez dostatečné omluvy nedostaví k přezkoumání jeho odborných znalostí (jedná se pouze o případy, kdy jsou pochybnosti o jeho odborných znalostech).

Obec může strážníka převést k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce, jestliže:

  • je proti němu zahájeno trestní stíhání pro trestný čin, který zakládá ztrátu bezúhonnosti,
  • je proti němu zahájeno správní řízení o odnětí osvědčení
  • pokud strážník neuspěje při výcviku nebo při druhém opakování zkoušky, a to až do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky
  • jestliže neuspěje u zkoušky, která je prováděna k ověření jeho odborných znalostí (v průběhu platnosti jeho osvědčení) ani po jejím druhém opakování

11) JAKÉ POVINNOSTI MÁ STRÁŽNÍK V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM ZÁKROKŮ A ÚKONŮ K PLNĚNÍ ÚKOLŮ OBECNÍ POLICIE PODLE § 6 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

Povinnosti strážníka jsou uvedeny v § 6 zákona o obecní policii:

  • Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
  • Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
  • Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.


Povinnosti strážníka se musíte naučit nazpaměť!

 

12) JAKÝ JE ROZSAH POVINNOSTÍ STRÁŽNÍKA V PRACOVNÍ DOBĚ A MIMO PRACOVNÍ DOBU PODLE § 7 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

V pracovní době je strážník povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

V mimopracovní době je strážník povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie.

Jen upozorňuji, že povinnost strážníka v mimopracovní době se samozřejmě vztahuje pouze na obec, ve které plní úkoly podle zákona o obecní policii.

13) KDY STRÁŽNÍK NENÍ POVINEN PROVÉST ZÁKROK NEBO ÚKON K PLNĚNÍ ÚKOLŮ PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII NEBO PODLE ZVLÁŠTNÍHO ZÁKONA.

Podle § 8 zákona o obecní policii strážník není povinen provést zákrok nebo úkon podle zákona, jestliže:

  • je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání
  • k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje
  • je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit
  • jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru

14) KDY A JAKÝM ZPŮSOBEM JE STRÁŽNÍK POVINEN PROKÁZAT SVOJI PŘÍSLUŠNOST K OBECNÍ POLICII PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. JAK PROKAZUJE STRÁŽNÍK SVÉ OPRÁVNĚNÍ PŮSOBIT NA ÚZEMÍ JINÉ OBCE PODLE § 3a A JAK PROKAZUJE SVÉ OPRÁVNĚNÍ K PLNĚNÍ ÚKOLŮ PODLE § 3b NA ÚZEMÍ JINÉ OBCE.

V pracovní době je strážník povinen prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce. Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí levého rukávu.

Pokud provádí zákrok nebo úkon v mimopracovní době, prokazuje svou příslušnost k obecní policii služebním průkazem. Jestliže okolnosti zákroku nebo úkonu toto nedovolují, prokáže svou příslušnost k obecní policii ústním prohlášením „obecní policie“ nebo „městská policie“ a průkazem obecní policie se prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.

Vykonává-li strážník své oprávnění na území obce na základě veřejnoprávní smlouvy, prokazuje své oprávnění prostřednictvím písemného zmocnění, které mu vystaví obec, na jejímž území své oprávnění vykonává.

Jestliže se jedná o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou pro krizový stav v obci, prokazuje strážník své oprávnění písemným potvrzením, které obsahuje:

  • identifikační číslo strážníka
  • název obce, k níž je strážník v pracovním poměru
  • informaci o dohodě starostů

15) POPIŠTE POSTUP STRÁŽNÍKA V PŘÍPADĚ DŮVODNÉHO PODEZŘENÍ, ŽE BYL SPÁCHÁN TRESTNÝ ČIN. JAKÉ KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ POSTUPY ZVOLÍTE A KTERÝCH OPRÁVNĚNÍ ZE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII MŮŽETE VYUŽÍT NA MÍSTĚ TRESTNÉHO ČINU.

Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.

Oznámení o spáchání trestného činu musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.

Pokud se strážník nachází na místě, kde byl trestný čin spáchán, využije kriminalisticko-taktické postupy, které budou vyplývat z konkrétní situace na místě. V zásadě však platí následující postupy:

  • provést neodkladné úkony (především poskytnout první pomoc zraněným osobám, přivolání lékařské pomoci, odvrátit případná další nebezpečí hrozící zájmům chráněných zákonem, je-li to možné rovněž zadržet pachatele trestného činu)
  • oznámit policii podezření ze spáchání trestného činu s uvedením základních údajů o zjištěných skutečnostech a provedených opatřeních
  • orientačně určit rozsah místa činu a zajistit ho před vstupem nepovolaných osob, případně osoby z tohoto prostoru vykázat
  • hrozí-li znehodnocení stop na místě trestného činu (např. za deště apod.), provizorně stopy ochránit před znehodnocením, případně zadokumentovat (s přiložením měřítka nebo předmětu, jehož rozměry jsou známé)
  • zjistit totožnost případných svědků události pokud se zdržují v okolí místa činu
  • po příjezdu policie poskytnout všechny zjištěné informace a uvést důkazy, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin
  • poskytnout policii na vyžádání další spolupráci

16) POPIŠTE POSTUP STRÁŽNÍKA V PŘÍPADĚ, ŽE BYL SPÁCHÁN PŘESTUPEK, KTERÝ NEBYL STRÁŽNÍKEM PROJEDNÁN PŘÍKAZEM NA MÍSTĚ. CO MUSÍ OBSAHOVAT OZNÁMENÍ PODLE § 10 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

Zákon o obecní policii stanoví, že strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu, pokud jej strážník neprojednal v příkazním řízení na místě. Stejně jako u podezření ze spáchání trestného činu musí své oznámení vždy podložit důvody nebo důkazy, o které se jeho podezření opírá.

Oznámení o podezření z přestupku musí vždy obsahovat:

  • datum, čas a místo spáchání jednání, které má znaky přestupku
  • osobní údaje pachatele přestupku, případně údaje fyzické podnikající nebo právnické osobě, která je podezřelá ze spáchání přestupku
  • popis jednání pachatele přestupku
  • ustanovení zákona, které bylo jednáním porušeno
  • ustanovení zákona, kde je uvedena skutková podstata přestupku
  • totožnost případných svědků jednání
  • jména a podpisy strážníků, kteří přestupek zjistili

Ke každému oznámení je nutné přiložit zajištěné důkazy, které protiprávní jednání potvrzují.

17) CO JE OBSAHEM OPRÁVNĚNÍ STRÁŽNÍKA POŽADOVAT VYSVĚTLENÍ. JAKÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZÁKON O OBECNÍ POLICII STANOVÍ OSOBĚ OD KTERÉ JE VYSVĚTLENÍ POŽADOVÁNO A OD KOHO NESMÍ BÝT VYSVĚTLENÍ POŽADOVÁNO.

Strážník je oprávněn požadovat vysvětlení od osoby, která může přispět:

  • k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jeho pachatele
  • ke zjištění skutečného stavu věci

Strážník je oprávněn vyzvat takovou osobu, aby:

  • se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení
  • předložila doklady potřebné ke zjištění skutečností uvedených v podání vysvětlení

Jestliže osoba výzvě bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu nevyhoví, může být předvedena.

Osoba, kterou strážník vyzve, je povinna:

  • podat vysvětlení
  • dostavit se na výzvu k sepsání protokolu o podání vysvětlení
  • případně předložit potřebné doklady ke zjištění skutečností

Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

Nezapomeňte! Jestliže chcete sepsat zápis o podání vysvětlení s osobou mladší 15 let, musíte zajistit přítomnost zákonného zástupce!

18) JAK ZÁKON O OBECNÍ POLICII UPRAVUJE OTÁZKU NÁHRADY NUTNÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADY UŠLÉHO VÝDĚLKU OSOBY, KTERÁ SE DOSTAVILA NA VÝZVU STRÁŽNÍKA PODLE § 11. JAK BUDE STRÁŽNÍK POSTUPOVAT, POKUD OSOBA VÝZVĚ K DOSTAVENÍ SE NA URČENÉ MÍSTO NEVYHOVÍ.

Osoba, která se dostaví na výzvu k sepsání protokolu o podání vysvětlení, má nárok na úhradu:

  • nutných výdajů
  • ušlého výdělku

Náhradu poskytuje obec. Osoba ji musí uplatnit do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se na výzvu dostavila.

Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil:

  • pro své protiprávní jednání
  • jen ve vlastním zájmu
  • anebo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů (např. obhájce)

Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě, aby se dostavila ve stanovené době na určené místo, může být předvedena.

O předvedení musí strážník sepsat úřední záznam.

Výzva, aby se osoba dostavila k sepsání zápisu o podání vysvětlení, musí být dána prokazatelně, tzn. nejlépe písemnou formou!

19) JAKÉ ÚDAJE Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ, JAKÝM ZPŮSOBEM A OD KTERÝCH ORGÁNŮ, JE OBECNÍ POLICIE PŘI PLNĚNÍ SVÝCH ÚKOLŮ OPRÁVNĚNA VYŽADOVAT.

Pro plnění svých úkolů je obecní policie oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů:

  1. a) policie o
    1. hledaných a pohřešovaných osobách a věcech
    2. odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel
    3. totožnosti osob, které byly předvedeny na policii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu
    4. totožnosti cizinců
    5. b) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o
  2. totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek
  3. řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku na území obce
  4. osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a)
  5. totožnosti občana obce, kde obecní policie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona
  6. c) obecních úřadů o
  7. psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů
  8. povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obce
  9. povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství
  10. d) ministerstva o číslech, popřípadě sériích ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datu ohlášení jejich ztráty, odcizení nebo zničení
  11. e) ministerstva nebo policie:
  12. základního registru obyvatel
  13. agendového informačního systému evidence obyvatel
  14. agendového informačního systému cizinců

20) CO SE PRO ÚČELY ZÁKONA O OBECNÍ POLICII ROZUMÍ PROKÁZÁNÍM TOTOŽNOSTI. KTEROU OSOBU JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN VYZVAT K PROKÁZÁNÍ TOTOŽNOSTI A JAKÉ POVINNOSTI ZÁKON O OBECNÍ POLICII TÉTO OSOBĚ UKLÁDÁ.

Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, rodného čísla a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,

  1. jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
  2. jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
  3. jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
  4. jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,
  5. na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
  6. jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),
  7. jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku.

Osoba je povinna výzvě k prokázání totožnosti vyhovět.

Strážník je oprávněn poskytnout údaje o totožnosti osoby osobě uvedené pod písmenem e).

Poskytujete-li osobní údaje osobě uvedené pod písmenem e), nezapomeňte vypracovat krátký úřední záznam!

 

21) CHARAKTERIZUJTE OPRÁVNĚNÍ STRÁŽNÍKA PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII POŽADOVAT OD KAŽDÉHO VĚCNOU A OSOBNÍ POMOC. KDY TATO POMOC NEMUSÍ BÝT POSKYTNUTA; UVEĎTE PRAKTICKÉ PŘÍKLADY.

Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu.

Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
Příklad 1: Při pronásledování utíkajícího pachatele trestného činu požádáte kolemjdoucího o zapůjčení jízdního kola, na kterém pachatele můžete rychleji dostihnout. Osoba je povinna vaší výzvě vyhovět.

Příklad 2 : Pronásledujete pachatele násilného trestného činu. Pachatel před vámi utíká stále s nožem v ruce. Požádáte osoby, které jdou proti pachateli, aby ho zadrželi. Osoby pomoc mohou odmítnout, protože by se mohly vystavit vážnému nebezpečí.

22) KDY JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN PŘEDVÉST OSOBU PODLE § 13 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. UVEĎTE, JAKÉ NÁLEŽITOSTI MUSÍ OBSAHOVAT ÚŘEDNÍ ZÁZNAM O PŘEDVEDENÍ.

Strážník je oprávněn předvést na útvar Policie ČR osobu:

  • která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat
  • u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií nebo osobou pohřešovanou
  • která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit

Strážník je rovněž oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obce podle zvláštních předpisů.

Úřední záznam o předvedení musí obsahovat:

  • datum, čas a místo zahájení předvedení osoby
  • totožnost osoby, která je předváděna
  • zákonný důvod předvedení
  • zda a jakým způsobem byla osoba poučena (jedná se o zásah do jejích práv a svobod)
  • jak předvedení probíhalo, popis chování osoby (zda kladla odpor, pokusila se o útěk apod.)
  • pokud byla provedena bezpečnostní prohlídka, jaké zbraně byly osobě odebrány
  • místo, kam byla osoba předvedena (název útvaru Policie ČR, název správního orgánu)
  • určení osoby, která si předvedenou osobu převzala (např. služební číslo policisty)
  • jestliže byly osobě odebrány zbraně je nutné uvést komu byly předány
  • datum a čas předání osoby

23) V JAKÝCH PŘÍPADECH JE PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN SE PŘESVĚDČIT, ZDA OSOBA NEMÁ U SEBE ZBRAŇ A KDY MŮŽE ZBRAŇ ODEBRAT. UVEĎTE TECHNICKÉ A TAKTICKÉ ZÁSADY PŘI PROVÁDĚNÍ TOHOTO ÚKONU. JAK BUDE NALOŽENO SE ZBRANÍ, POKUD BUDE PŘI TOMTO ÚKONU ODEBRÁNA, RESP. DOBROVOLNĚ VYDÁNA.

Oprávnění odebrat zbraň je nutné rozdělit na dva okruhy:

  1. Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a tuto odebrat (tzv. bezpečnostní prohlídka).
  2. Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím.

Technické a taktické zásady při provádění tzv. bezpečnostní prohlídky:

  • dbát na vlastní bezpečnost
  • vyzvat osobu, aby případnou zbraň (tedy vše, co může učinit útok proti tělu důraznější) dobrovolně vydala
  • prohlídka se provádí pohmatem přes oděv
  • případné nalezené věci musíte vyndávat transparentně

Osobě, která zbraň vydala dobrovolně, nebo které byla odebrána, se vždy musí vystavit potvrzení o převzetí zbraně.

Jestliže osobu předáváte policistům, předáte jim i odebrané zbraně! Tuto skutečnost zapište do úředního záznamu!
Pokud takovou zbraň osobě ihned nevrátíte, nebo osobu nepředáváte Policii ČR, musíte ji informovat, kdy a kde ji bude zbraň vrácena!

Jestliže odeberete zbraň, která podlého registraci podle zákona o zbraních a střelivu, vždy ji musíte předat Policii ČR. Osobě pak sdělíte, že takovou zbraň si může vyzvednout jen na útvaru Policie ČR.

Existují různé právní názory na to, zda musí bezpečnostní prohlídku provádět vždy jen osoba stejného pohlaví. Můj názor je, že ano! Bude samozřejmě nutné se rozhodovat podle konkrétních situací. Lze samozřejmě využít oprávnění požádat osobu o poskytnutí pomoci.

24) VYSVĚTLETE POJEM „ZBRAŇ“ UŽITÝ V § 14 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. JAKÝ JE OBSAH ÚŘEDNÍHO ZÁZNAMU O ODEBRÁNÍ ZBRANĚ A POTVRZENÍ O PŘEVZETÍ ZBRANĚ, POKUD TATO NEBUDE BEZPROSTŘEDNĚ OSOBĚ VRÁCENA.

Pro tyto účely se zbraní rozumí cokoliv, co může učinit útok proti tělu důraznější!

Obsahem úředního záznamu a potvrzení o převzetí zbraně musí být:

  • datum, čas a místo, kde k úkonu došlo
  • totožnost osoby, které byla zbraň odebrána
  • zákonný důvod
  • jak byla osoba poučena (jedná se o úkon, kterým zasahujete do práv občanů)
  • průběh úkonu (zda byla zbraň vydána dobrovolně, popis chování osoby atd.)
  • přesný popis zbraně (výrobní číslo, případně markanty – poškození apod.)
  • komu byla zbraň předána – resp. kdy a kde si ji může osoba vyzvednout
  • datum a čas ukončení provedení úkonu
  • podpisy strážníků

 

25) JAKÉ PŘÍKAZY PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII MŮŽE STRÁŽNÍK ULOŽIT V RÁMCI OPRÁVNĚNÍ ZAKÁZAT VSTUP NA URČENÁ MÍSTA A ZA JAKÝCH PODMÍNEK. NA ČÍ ŽÁDOST JE ROVNĚŽ OPRÁVNĚN TENTO ÚKON PROVÉST A JAK BUDE POSTUPOVAT VŮČI OSOBÁM, KTERÉ NEUPOSLECHNOU PŘÍKAZU STRÁŽNÍKA.

Vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby:

  • na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa
  • se na určených místech nezdržoval

Hrozí-li závažné ohrožení zdraví nebo života, může strážník přikázat osobám, aby po dobu nezbytně nutnou setrvaly na určeném místě.

Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout.

K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.

Strážník je oprávněn provést tento úkon i na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů:

  • Policie ČR
  • Hasičský záchranný sbor
  • Celní správa

Osoby, které neuposlechnou takový příkaz strážníka (včetně nerespektování technického prostředku – pásu s nápisy), se dopouští přestupku proti veřejnému pořádku – neuposlechnutí výzvy úřední osoby, podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tento přestupek může strážník vyřešit na místě uložením napomenutí nebo pokuty v příkazním řízení až do výše 10 000,- Kč. Protože se na tento přestupek vztahuje tzv. „recidiva“ bude nutné, aby si strážník, před vyřízením přestupku na místě, ověřil, zda osoba přestupce již nebyla za takový přestupek uznána vinnou v uplynulých 12 měsících po sobě jdoucích.

26) ZA JAKÝCH PODMÍNEK JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN OTEVŘÍT BYT NEBO JINÝ UZAVŘENÝ PROSTOR PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. SROVNEJTE S OBDOBNÝM OPRÁVNĚNÍM POLICIE ČR.

Strážník je oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, vstoupit do něho a provést v souladu se zákonem zákroky, úkony, nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí, jestliže:

  • je důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby
  • hrozí-li větší škoda na majetku (větší než 50 tis. Kč)

Strážník je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

O otevření bytu nebo jiného prostoru musí strážník vyrozumět uživatele nebo jinou oprávněnou osobu.

Je nutné vždy o takovém úkonu sepsat podrobný úřední záznam!

Oprávnění Policie ČR je následující:

Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nutný:

  • pro ochranu života nebo zdraví osob
  • pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti
  • jestliže je důvodné podezření, že se v takovém prostoru nachází zemřelý,
  • pro pronásledování osoby

Do jiného prostoru nebo na pozemek může policista rovněž vstoupit, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.

27) VYSVĚTLETE OBSAH POJMŮ, UVEDENÝCH V § 16 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII, KONKRÉTNĚ "BYT NEBO JINÝ UZAVŘENÝ PROSTOR", „OHROŽENÍ ŽIVOTA NEBO ZDRAVÍ OSOBY“, „VĚTŠÍ ŠKODA NA MAJETKU“, „NEZÚČASTNĚNÁ OSOBA“. UVEĎTE NÁLEŽITOSTI OBSAHU ÚŘEDNÍHO ZÁZNAMU O OTEVŘENÍ BYTU NEBO JINÉHO UZAVŘENÉHO PROSTORU.

Byt = uzavřený prostor, který slouží k obývání

Jiný uzavřený prostor = uzavřený prostor, který není určen k obývání (kůlny, volně stojící garáže apod.)

Ohrožení života nebo zdraví osoby = slovo „ohrožení“ znamená, že k ublížení na zdraví nebo dokonce k usmrcení ještě nedošlo, ale v případě, že strážník neučiní potřebný zákrok nebo úkon, k takovému ublížení na zdraví nebo usmrcení osoby dojde

Větší škoda na majetku = 50 tis. Kč  a více

Nezúčastněná osoba = osoba, která nemá žádný vztah k uživateli bytu ani k obecní policii, jejíž strážníci úkon provádí

Náležitosti úředního záznamu o otevření bytu nebo jiného uzavřeného prostoru:

  • datum, čas a způsob zjištění informací, které opravňují otevření bytu nebo prostoru
  • popis zjištěných informací (proč strážník nabyl důvodnou obavu, že je bezprostředně ohrožen život nebo zdraví, nebo že hrozí větší škoda na majetku
  • určení přesné adresy a polohy bytu nebo prostoru (včetně podlaží, označení dveří apod.)
  • jakým způsobem došlo k otevření prostoru, případně uvést přivolané specialisty (např. HZS)
  • jaká škoda vznikla otevřením prostoru
  • přesně popsat, do kterých prostor strážník vstoupil a jaká opatření zde učinil
  • definovat ohrožené a zachráněné (ochráněné) hodnoty, odhadnout jejich výši
  • kdo byl o otevření prostoru vyrozuměn
  • uvést totožnost nezúčastněné osoby (pokud nebyla, uvést důvod)
  • další informace důležité k posouzení oprávněnosti úkonu
  • podpisy strážníků a nezúčastněné osoby

28) KDY A JAKOU VĚC JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN ODEJMOUT PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. JAKÉ POVINNOSTI ZÁKON STRÁŽNÍKOVI V SOUVISLOSTI S ODEJMUTÍM NEBO VYDÁNÍM VĚCI UKLÁDÁ.

Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána. Bude se tedy zejména jednat o věc, se kterou byl přestupek spáchán.

Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

 O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci.

Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

29) KDY MŮŽE STRÁŽNÍK POUŽÍT TECHNICKÝ PROSTŘEDEK K ZABRÁNĚNÍ ODJEZDU VOZIDLA PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. KDO HRADÍ NÁKLADY SPOJENÉ S PŘILOŽENÍM A ODSTRANĚNÍM TECHNICKÉHO PROSTŘEDKU K ZABRÁNĚNÍ ODJEZDU VOZIDLA.

Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,

  1. které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
  2. které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
  3. které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
  4. je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství

a jeho řidič není na místě přítomen.

Náklady spojené s přiložením a odstraněním technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla hradí přestupce. Pokud není zjištěn, náklady hradí provozovatel vozidla.

 

30) KDY STRÁŽNÍK PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII NENÍ OPRÁVNĚN NA VOZIDLO TECHNICKÝ PROSTŘEDEK K ZABRÁNĚNÍ JEHO ODJEZDU POUŽÍT A JAK BUDE V TAKOVÉM PŘÍPADĚ POSTUPOVAT.

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla nelze použít, jde-li o vozidlo, které:

  1. tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
  2. je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Jestliže vozidlo tvoří překážku v silničním provozu, nařídí strážník jeho odstranění (odtah).

Případné přestupky řidičů vozidel uvedených pod písmenem b) řeší strážník podle osoby přestupce v mezích možností přestupkového řízení, tedy především s ohledem na ustanovení § 4 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákaz projednání přestupku osob, které požívají výsad a imunit podle jiného zákona nebo mezinárodního práva, a nutnosti projednat přestupek podle jiných zákonů, pokud se jich dopustí příslušníci bezpečnostních sborů nebo osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci).

31) ZA JAKÝCH PODMÍNEK STRÁŽNÍK PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII Z VOZIDLA ODSTRANÍ TECHNICKÝ PROSTŘEDEK K ZABRÁNĚNÍ JEHO ODJEZDU. JAK BUDE STRÁŽNÍK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, KDY O ODSTRANĚNÍ TECHNICKÉHO PROSTŘEDKU NEPOŽÁDÁ NIKDO DO 30 DNŮ OD JEHO PŘILOŽENÍ.

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v příkazním řízení na místě, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem.

Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

32) JAKÝMI OPRÁVNĚNÍMI PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII STRÁŽNÍK DISPONUJE VE VZTAHU K OSOBĚ DOPRAVOVANÉ DO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NEBO PROTIALKOHOLNÍ A PROTITOXIKOMANICKÉ ZÁCHYTNÉ STANICE.

Tuto problematiku upravuje ustanovení § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, kde je uvedeno, že strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravy této osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.

Je tedy zřejmé, že strážník může proti takové osobě, kterou přepravuje do uvedených zdravotnických zařízení, disponovat svými oprávněními ze zákona po celou dobu přepravy, tedy i mimo území obce, která obecní policii zřídila.

 

33) CHARAKTERIZUJTE OPRÁVNĚNÍ STRÁŽNÍKA KE VSTUPU DO ŽIVNOSTENSKÝCH PROVOZOVEN, HEREN, KASIN A DALŠÍCH PROSTOR, KDE JSOU PROVOZOVÁNY HAZARDNÍ HRY PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII A UVEĎTE KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY. SROVNEJTE S OBDOBNÝM OPRÁVNĚNÍM POLICIE ČR.

Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry, v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky.

Při plnění úkolu obecní policie může dále strážník vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud

  1. je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
  2. lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
  1. alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
  2. tabákové výrobky, tabákové potřeby, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.

Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.

Každý je povinen umožnit strážníkovi vstup do těchto míst. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu obecní policie, je strážník oprávněn za účelem vstupu do těchto prostor tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

 

Policie ČR má oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven rozšířené a může do nich vstupovat, je-li to nutné k plnění jejich úkolů, také mimo provozní dobu a také do prostor, které nejsou určené pro zákazníky.

34) VYJMENUJTE DONUCOVACÍ PROSTŘEDKY, UVEDENÉ V ZÁKONĚ O OBECNÍ POLICII, A UVEĎTE PRAKTICKÉ PŘÍKLADY JEJICH POUŽITÍ.

Donucovacími prostředky jsou

  1. hmaty, chvaty, údery a kopy,
  2. slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
  3. obušek a jiný úderný prostředek,
  4. pouta,
  5. úder služební zbraní,
  6. hrozba namířenou služební zbraní,
  7. varovný výstřel ze služební zbraně,
  8. technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.

Další ustanovení zákona o obecní policii uvádí, že lze použít psa jako donucovací prostředek samostatně, nebo vedle nich.

Praktické příklady použití:

  1. Hmaty a chvaty použije strážník například při vyvádění osoby z určitého prostoru.
  2. Pouta použije strážník například při předvedení, pokud osoba klade odpor.
  3. Obušek použije strážník na obranu své osoby při fyzickém napadení … apod.

35) KDY JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN POUŽÍT PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII DONUCOVACÍ PROSTŘEDKY A NA ZÁKLADĚ ČEHO SE ROZHODNE PRO POUŽITÍ KONKRÉTNÍHO DONUCOVACÍHO PROSTŘEDKU. UVEĎTE PRAKTICKÉ PŘÍKLADY. JAK MUSÍ STRÁŽNÍK POSTUPOVAT PŘED POUŽITÍM DONUCOVACÍHO PROSTŘEDKU A ČEHO MUSÍ DBÁT PŘI JEHO POUŽITÍ.

Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.

                Který donucovací prostředek strážník použije, se rozhoduje sám, podle konkrétní situace, a to vždy tak, aby konkrétní zákrok úspěšně dokončil.

Donucovací prostředky lze použít samostatně, případně i v jejich kombinaci. Např. jestliže jsou hmaty a chvaty neúčinné, použije obušek, apod.

Jestliže to okolnosti zákroku dovolují, musí strážník před použitím donucovacích prostředků použít odpovídající výzvy s výstrahou: „Jménem zákona, zanechte svého jednání, nebo bude použito donucovacích prostředků!“  Takovou výzvu nemusí použít, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a zákrok nesnese odkladu.

Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

36) POPIŠTE POSTUP STRÁŽNÍKA PŘED POUŽITÍM DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII A JEHO POVINNOSTI KONKRETIZUJTE. UVEĎTE, VE KTERÝCH PŘÍPADECH JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN POUŽÍT JAKO DONUCOVACÍ PROSTŘEDEK TECHNICKÝ PROSTŘEDEK K ZABRÁNĚNÍ ODJEZDU VOZIDLA. 

Jestliže to okolnosti zákroku dovolují, musí strážník před použitím donucovacích prostředků použít odpovídající výzvy s výstrahou: „Jménem zákona, zanechte svého jednání, nebo bude použito donucovacích prostředků!“  Takovou výzvu nemusí použít, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a zákrok nesnese odkladu.
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení o použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla na vozidla, jejichž řidič se dopouští přestupku podle zákona o silničním provozu.

37) KDY JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN POUŽÍT POUTA PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. SPECIFIKUJTE JEDNOTLIVÉ TECHNIKY POUTÁNÍ. POPIŠTE TAKTICKÉ ZÁSADY NEZBYTNÉ PRO REALIZACI TOHOTO OPRÁVNĚNÍ.

Strážník je oprávněn použít pouta

  1. při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
  2. při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona, která klade odpor, nebo
  3. proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka.

V případě podle písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policii, nejdéle však 2 hodiny.

Jako pouta může strážník použít nejen klasických kovových „policejních“ pout, ale může použít i netradiční prostředky – např. plastová jednorázová pouta apod.

Technik poutání je celá řada a vždy bude záležet na rozhodnutí strážníka a konkrétní situaci. Osobu lze spoutat s rukama za zády, před tělem, v určitých případech i připoutáním k pevnému předmětu.

Při použití pout musí strážník dbát patřičné opatrnosti, aby nedošlo k jeho fyzickému napadení. Současně však musí rovněž co nejvíce šetřit zdraví osoby, proti které zakročuje.

38) KDY STRÁŽNÍK MŮŽE PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII POUŽÍT PSA, JAK BUDE PŘI REALIZACI TOHOTO ÚKONU POSTUPOVAT A JAKÉ ZÁKONNÉ PŘEDPOKLADY MUSÍ PES A STRÁŽNÍK, KTERÝ JEJ POUŽÍVÁ, SPLŇOVAT.

Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.
Způsobilost psa a dokonce i psovoda musí být osvědčena Policií ČR. Osvědčení se vydává na dobu 2 let.

Psa lze použít jako donucovací prostředek samostatně, nebo v kombinaci s jinými donucovacími prostředky. Lze ho samozřejmě použít s nasazeným košíkem, nebo bez něj. Opět bude záležet na konkrétní situaci při zákroku strážníka a jeho rozhodnutí.

39) ZA JAKÝCH PODMÍNEK A JAKÝM ZPŮSOBEM JE STRÁŽNÍK OPRÁVNĚN POUŽÍT SLUŽEBNÍ ZBRAŇ. CO SE ROZUMÍ POJMEM „SLUŽEBNÍ ZBRAŇ“. ZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE STRÁŽNÍK POUŽÍT SOUKROMOU STŘELNOU ZBRAŇ.

Strážník je oprávněn použít služební zbraň

  1. a) za podmínek nutné obrany nebo za podmínek krajní nouze,
  2. b) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.

Použití služební zbraně v případě uvedeném pod písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

Služební zbraní se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zákona obec.

Soukromou střelnou zbraň strážník nesmí nikdy použít.

40) DEFINUJTE POJEM „NUTNÁ OBRANA“ PODLE TRESTNÍHO ZÁKONÍKU (§ 29) A UVEĎTE PRAKTICKÝ PŘÍKLAD POUŽITÍ SLUŽEBNÍ ZBRANĚ STRÁŽNÍKEM V NUTNÉ OBRANĚ. UVEĎTE, KDY SE JIŽ O NUTNOU OBRANU NEBUDE JEDNAT.

Definice nutné obrany: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Příklad: Na strážníka útočí pachatel s nožem s dlouhou čepelí, se slovy: „Já tě zapíchnu…“. Nožem se jej snaží bodnout do břicha. V takovém případě útok na strážníka stále trvá a ten je oprávněn, v rámci nutné obrany použít služební zbraň.

O jednání v nutné obraně se již nebude jednat, pokud již útok bezprostředně nehrozí, nebo zcela skončil.

41) DEFINUJTE POJEM „KRAJNÍ NOUZE“ PODLE TRESTNÍHO ZÁKONÍKU (§ 28) A UVEĎTE PRAKTICKÝ PŘÍKLAD POUŽITÍ SLUŽEBNÍ ZBRANĚ STRÁŽNÍKEM V KRAJNÍ NOUZI. UVEĎTE, KDY SE JIŽ O KRAJNÍ NOUZI NEBUDE JEDNAT.

Definice krajní nouze: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.

Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Příklad: Velký, volně pobíhající pes pokousal osobu a zaútočil rovněž na strážníka, který momentálně nemá žádné prostředky pro odchyt psa. Strážník je v ohrožení života a zdraví, proto je oprávněn proti zvířeti použít služební zbraň.

O jednání v krajní nouzi se již nebude jednat, jestliže by bylo možné útok psa odvrátit jinak, například odchytovou tyčí nebo sítí.

Rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí lze tedy hledat v tom smyslu, zda je útok veden fyzickou osobou (nutná obrana), nebo přírodním živlem včetně například zdivočelým zvířetem (krajní nouze).

42) V SOUVISLOSTI S POUŽITÍM SLUŽEBNÍ ZBRANĚ VYSVĚTLETE POJMY UVEDENÉ V ZÁKONĚ O OBECNÍ POLICII: „DBÁT NUTNÉ OPATRNOSTI“, „CO NEJVÍCE ŠETŘIT ŽIVOT A ZDRAVÍ OSOBY, PROTI NÍŽ ZÁKROK SMĚŘUJE“ A POJEM „ABY NEBYL OHROŽEN ŽIVOT JINÝCH OSOB“.

Dbát nutné opatrnosti znamená, povinnost uvědomit si možné důsledky použití střelné zbraně, jejího dostřelu i nebezpečí, které mohou znamenat odražené střely. Před použitím služební zbraně tedy musí případné ohrožení života a zdraví nezúčastněných osob pečlivě zvážit a v případě pochybností volit jinou taktiku zákroku.

Co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje, ukládá povinnost, aby služební zbraně použil proti osobě, pokud to samozřejmě okolnosti zákroku umožňují, takovým způsobem, který zajistí dosažení cíle sledovaného zákrokem a přitom pachateli způsobil co nejmenší újmu na zdraví. Jak jsme si již vysvětlili, strážník bude střelbu vést s cílem nezasáhnout životně důležité orgány, nejlépe na horní nebo spodní končetiny (podle momentální situace).

Aby nebyl ohrožen život jiných osob – tato zásada úzce souvisí se zásadou dbát nutné opatrnosti. Pokud to okolnosti zákroku dovolují, musí strážník pečlivě zvážit směr vedení střelby ze služební zbraně právě s ohledem na možnou přítomnost nebo blízkost nezúčastněných osob.

43) JAKÉ POVINNOSTI ZÁKON O OBECNÍ POLICII UKLÁDÁ STRÁŽNÍKOVI PO POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ. UVEĎTE, JAKÝ JE OBSAH ÚŘEDNÍHO ZÁZNAMU A KOMU JE URČEN.

Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.

O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii a sepsat úřední záznam.

Úřední záznam musí obsahovat následující:

  • datum, čas a místo použití donucovacích prostředků
  • popis situace při zákroku, jak se chovala osoba, proti níž byl veden zákrok
  • totožnost osoby, proti níž byly použity donucovací prostředky
  • jaké donucovací prostředky byly použity a jakým způsobem
  • popsat výsledek použití donucovacích prostředků (zda byl zákrok řádně dokončen apod.)
  • zda při jejich použití došlo ke zranění osoby, případě škodě na majetku
  • jakým způsobem byla zraněným osobám poskytnuta první pomoc
  • totožnost případných svědků zákroku
  • další případné podrobnosti zákroku, které mohou přispět k posouzení oprávněnosti a přiměřenosti použití donucovacích prostředků
  • čas vyrozumění osoby, která řídí obecní policii
  • podpisy zakročujících strážníků

Úřední záznam je samozřejmě určen osobě, která obecní policii řídí.

44) JAKÉ POVINNOSTI ZÁKON O OBECNÍ POLICII UKLÁDÁ OSOBĚ, KTERÁ ŘÍDÍ OBECNÍ POLICII, PO POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ STRÁŽNÍKEM.

Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné, je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie.

Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební zbraně.

45) KTERÉ DONUCOVACÍ PROSTŘEDKY A VŮČI KOMU NESMÍ STRÁŽNÍK POUŽÍT PODLE § 22 ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

Strážník nesmí použít:

  • údery a kopy
  • slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek
  • obušek a jiný úderný prostředek
  • psa
  • úderu služební zbraní
  • hrozby namířenou služební zbraní
  • varovného výstřelu ze služební zbraně
  • služební zbraň

proti:

  • zjevně těhotné ženě
  • osobě zjevně vysokého věku
  • osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou
  • osobě mladší 15 let

Vyjmenované prostředky však může strážník použít i proti těmto osobám, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.

46) JAKÝM ZPŮSOBEM JE UPRAVENA NÁHRADA ŠKODY PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII. VE KTERÝCH PŘÍPADECH POVINNÝ SUBJEKT ZA ŠKODU NEODPOVÍDÁ A JAK SE TATO ŠKODA HRADÍ. VYSVĚTLETE POJEM „SVÝM PROTIPRÁVNÍM JEDNÁNÍM OPRÁVNĚNÝ A PŘIMĚŘENÝ ZÁKROK VYVOLALA“.

Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

Obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím. Obec se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

Obec odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci strážníkovi. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.

Obec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policii.

 

 

47) CO JSOU OSOBNÍ ÚDAJE PODLE ZÁKONA O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ. JAKÁ PRÁVA A POVINNOSTI STANOVÍ ZÁKON O OBECNÍ POLICII PRO JEJICH ZPRACOVÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ. UVEĎTE, KDY A JAKÉ DRUHY ZÁZNAMŮ JE OBECNÍ POLICIE OPRÁVNĚNA POŘIZOVAT PODLE § 24b ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.

Obecní policie poskytuje osobní údaje policii, orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.

Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údaje ještě potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.

Jsou-li k pořizování záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

48) JAK ZÁKON O OBECNÍ POLICII UPRAVUJE OTÁZKU POVINNOSTI ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST. JE POVINNOST MLČENLIVOSTI ZAMĚSTNANCE ÚZEMNĚSPRÁVNÍHO CELKU ZAŘAZENÉHO K OBECNÍ POLICII UPRAVENA I V JINÉM PRÁVNÍM PŘEDPISU?

Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.

 Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu, která poskytla strážníkům pomoc, starosta nebo jiná pověřená osoba.

Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců územněsprávních celků upravuje rovněž zákoník práce.

49) POPIŠTE JEDNOTNÉ PRVKY STEJNOKROJŮ STRÁŽNÍKŮ A DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ OBECNÍ POLICIE A UVEĎTE PRÁVNÍ PŘEDPIS, KTERÝM JE TATO OBLAST UPRAVENA.

Ministerstvo vnitra České republiky vydalo dne 11. listopadu 2008 vyhlášku č. 418, kterou se provádí zákon o obecní policii. Kromě jiného upravuje v § 14 „jednotné prvky stejnokroje strážníka“, v § 15 „jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie“ a v § 16 „jednotné prvky označení dopravního prostředku obce určeného dočasně k plnění úkolů obecní policie“.

Jednotnými prvky stejnokroje strážníka jsou:

  1. odznak obecní policie,
  2. černá, modrá nebo žlutá barva svrchní části stejnokroje strážníka a jejich kombinace; žlutá barva se nepoužije u pokrývky hlavy,
  3. černé, modré, žluté nebo bílé označení „OBECNÍ POLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIE“, výrazně odlišné od barvy podkladu,
  4. páska se čtverci bílé a modré barvy o velikosti minimálně 5x5 mm, uspořádanými pravidelně ve více řadách šachovnicovým způsobem (dále jen „šachovnicová páska“).

Stejnokroj strážníka musí vždy obsahovat jednotné prvky uvedené pod písmeny a), b) a c). To znamená, že stejnokroj strážníka musí být vždy v barvě uvedené pod písmenem b) a na něm vždy umístěn odznak obecní policie a označení výrazně odlišné od barvy podkladu. Toto označení (nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIE“) musí být umístěno na přední nebo zadní straně horní části stejnokroje, popřípadě na obou stranách současně. Podobné označení může být umístěno i na čelní části pokrývky hlavy, ale jen v tom případě, že tato není opatřena odznakem obecní policie, jiným symbolem obecní policie nebo šachovnicovou páskou.

Šachovnicová páska se umisťuje na pokrývku hlavy alespoň po polovině jejího obvodu na čelní straně, ale lze ji také vhodně použít i na jiné části stejnokroje.

Stejná vyhláška určuje i jednotné prvky označení dopravních prostředků obce určených k trvalému plnění úkolů obecní policie podle zákona o obecní policii nebo jiných právních předpisů takto:

  1. bílá barva vozidla,
  2. nápis „OBECNÍ POLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIE“ modré barvy tvořený velkým kolmým tiskacím písmem o výšce nejméně 100 mm,
  3. název obce modré barvy tvořený velkým kolmým tiskacím písmem o výšce nejméně 25 mm; písmo ale nesmí být větší než nápis podle písmene b).

Vyhláška dále připouští, že nápisy mohou být provedeny i v reflexní barvě. Nápis podle písmene b) ovšem musí být vždy na bočních stranách vozidla a na jeho zádi, název obce pak musí být na bočních stranách vozidla.

Protože mohou nastat případy, kdy obec poskytne obecní policii dopravní prostředek pouze k dočasnému plnění jejich úkolů ze zákona, řeší vyhláška i tuto situaci a připouští označení takového vozidla provizorně nápisem a názvem obce, opět modré barvy tvořený kolmým písmem o výšce nejméně 40 mm na bílém podkladu. Tímto způsobem se vozidlo označí na obou bocích formou lepícího nebo magnetického nápisu. Rovněž v tomto případě lze užít i přiměřeně menší nápisy v případě, že konstrukční provedení vozidla neumožňuje stanovenou velikost písma.

50) JAKÁ JE PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA A KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII.

Ministerstvo vnitra:

  1. ověřuje odborné předpoklady strážníka,
  2. vydává a odnímá osvědčení,
  3. vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se
    1. protokolů o zkoušce,
    2. přihlášení čekatelů a strážníků ke zkoušce,
    3. strážníků,
    4. osvědčení,
    5. zřízených a zrušených obecních policií,
    6. počtu strážníků,
    7. činnosti obecních policií.

Dále vykonává dozor nad:

  1. odbornou způsobilostí strážníka k výkonu povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii,
  2. dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje strážníka, nebo označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie.

Ministerstvo vnitra je při výkonu dozoru dále oprávněno od obce vyžadovat poskytnutí údajů potřebných pro výkon dozoru. Zákon rovněž ministerstvo zmocňuje k vydání vyhlášky, která stanoví rozsah statistických údajů a způsobu jejich poskytování.

Krajský úřad v přenesené působnosti tak plní v současné době pouze úkoly správního orgánu při rozhodování o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi obcemi dle § 3a zákona o obecní policii

51) JAKÉ ZNÁTE PŘESTUPKY PODLE ZÁKONA O OBECNÍ POLICII A UVEĎTE, KDO JE PŘÍSLUŠNÝ K JEJICH PROJEDNÁVÁNÍ

Obec se dopustí přestupku tím, že pověří plněním úkolů obecní policie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.

Přestupky obcí podle zákona o obecní policii vždy projednává Ministerstvo vnitra!

 

Přestupku podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, se rovněž může dopustit uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo i strážník tím, že nesplní oznamovací povinnost, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání (musí tak učinit písemně osobě, která jménem obce jedná v pracovně právních vztazích, do 15 dnů).

Čekatel nebo strážník se rovněž dopustí přestupku, pokud písemně neoznámí, že byl pravomocně uznán vinným z přestupku, který je v rozporu s posláním strážníka. Tuto povinnost má opět vůči osobě, která rozhoduje v pracovně právních vztazích, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o přestupku.

 

Přestupku se však může dopustit rovněž fyzická osoba, která na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, případně fyzická osoba, která užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení používané na dopravních prostředcích obecní policie.

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.